Šivových 112 způsobů soustředění II, 2. část ze 4

Vraťme se nyní do Himalájí a podívejme se, co dělá Šiva. Tady baseball nehrajeme. Dobře, číslo dvacet tři: „Vnímejte svou podstatu“, tedy svou podobu, své fyzické tělo, „jako jsou kosti, maso, krev, všechno je nasyceno kosmickou esencí.“ Je to jiný způsob, jak uvažovat o tom, že všechny vaše nervy a smysly jsou stvořeny z (vnitřního Nebeského) Světla. Je to velmi podobné. Ale možná z toho musí vytvořit krásnou báseň. Tak, aby větou po větě, přivedl posluchače, nebo Deví, k pochopení duchovního praktikování. Nicméně, pokud něco opakoval znovu a znovu, stejně to neškodí, protože opakování potřebujeme. Naše karma, naše špatné návyky, se opakují už mnoho, mnoho tisíc let. Takže pokud Mistr zopakuje jen párkrát jednu dobrou věc, není to moc. Někdy to ani nestačí, aby to smylo všechny naše zbytky odpadků.

Dobře, číslo dvacet čtyři: „Představte si… – můžete si to představit – že vaše tělo je prázdná místnost, jejíž stěny tvoří pouze kůže.“ A uvnitř je? Hádejte. Co? Ne! Prázdno!

Číslo dvacet pět: Nyní si na Ni (Parvati/Devi) vzpomněl, a tak si připomněl, že Ona je veliká. Takže řekl: „Požehnaná“ – Devi je Požehnaná. Je to uctivá forma, jak oslovit někoho, kdo je tak požehnaný, kdo je tak osvícený, kdo je tak milován Bohem. To znamená „osvícená“. „Požehnaná, jak jsou smysly pohrouženy do srdce, dosáhne středu lotosu.“ Tomu já nerozumím. A vy? Ne. Dobře, tak na to zapomeňme. Proč bychom se měli trápit něčím, co se nám nelíbí? Myslím, že tomu rozumíte. Myslel tím, že když fyzicky zapomenete na sebe, je to, jako by všechny vaše smysly byly pohrouženy do soustředění. „V srdci“ znamená v soustředění. A pak „vstoupit do středu lotosu“ znamená vstoupit do středu moudrosti. „Lotos“ znamená čistotu. Čistota nás samých je Centrum Moudrosti, je Skutečné Bytí, je Přirozenost Buddhy nebo Království Boží. Proto jsem vám řekla, že všechna jména jsou jen stejná věc pro jednu jedinečnou slávu. „Dosáhnout středu lotosu“ znamená dosáhnout samádhi, dosáhnout Buddhovství, dosáhnout Přirozenosti Buddhy.

Nyní, číslo dvacet šest: Nyní, „S myslí bez myšlenek“ znamená, že se nijak zvlášť na nic nesoustředíte. Prostě tam sedíte „a zůstáváte uprostřed“, což znamená zůstat zkoncentrováni, „dokud se to nakonec nestane“. Co se stane? Pomalujete si celé tělo a stanete se barevnými? Stane se to, že v tu chvíli se ztratíte. Ztratíte se v samádhi. Ztratíte se v podstatě vesmíru. Stanete se nehybnými a vše prostupujícími. To vše je jen popis stavu samádhi, stavu, kdy nacházíte své Já a stáváte se jedním s Bohem. Takže, velmi snadné. Snadné říct, myslím. Neřekla bych, že snadné udělat.

Číslo dvacet sedm: „Když se věnujete světským činnostem, zůstaňte bdělí mezi dvěma dechy, a praktikujte to tak dlouho, až se po několika dnech zrodíte znovu.“ To je právě jedna z těch věcí, jak dosáhnout samádhi. Například někteří lidé velmi tvrdě pracují, nebo třeba běhají, či se věnují sportovnímu tréninku, a pak samozřejmě těžce dýchají. Možná dokonce zapomenou na Pět (Svatých) Jmen, nebo zapomenou na Suma Ching Hai Tzu, či zapomenou na Quan Yin (meditaci na vnitřní Nebeský Zvuk). Samozřejmě, že nemůžete dělat Quan Yin (meditaci na vnitřní Nebeský Zvuk) když běžíte. Takže jediné, co Mistr v takovém případě doporučuje, je prostě zůstat zkoncentrováni mezi těmi dvěma dechy, nádechem a výdechem. A je to podobné tomu, co řekl předtím. Je toho příliš mnoho. Ale nevadí. Pokud to zopakujeme znovu, mně to nevadí. Takže pokud takhle trénujete několik dní, díky soustředění se budete cítit svěží. Protože se budete cítit mnohem, mnohem lépe, ve velmi jasném stavu mysli, bez přemýšlení o jakýchkoli zmatených a znepokojivých věcech. Pak samozřejmě budete jako novorozené dítě – nevinné, čisté, svěží a silné.

Nyní, číslo dvacet osm: Další metodou je, že se můžete pokusit „soustředit se na oheň stoupající vaším tělem od prstů na nohou, až tělo shoří na popel“, ale ne vy. Myslí tím, abyste si to jen představili; prosím, nespalujte své tělo, protože to je jediné, co právě teď máte. Dokud nedosáhnete samádhi, prosím, nespalujte svůj tělesný chrám. Myslel tím, abyste se pokusili odstranit všechny druhy připoutaností, které patří k tomuto egu. Teď: „Jsem prezident Spojených států“, „Jsem americký kongresman“, „Jsem předseda Číny“ atd. atd. Takže i při tak významné funkci – spalte vše na popel a zůstaňte skuteční, zůstaňte jediným Já, Přirozeností Buddhy, která nikdy neumírá, nikdy se nerodí a vždy existuje. To je to, co tím myslel. A nespalujte sami sebe a neříkejte, že to řekla Mistryně Ching Hai. Musím to říci jasně, jinak

mi vkládáte do úst všechno možné.

Takže číslo dvacet devět: „Můžete také meditovat o tom, jak se fiktivní svět spálí na popel.“ Teď spaluje celý svět „a stáváte se nadlidskou bytostí.“ Správně, samozřejmě, proto Mu lidé říkají Bůh zkázy. Ničí lidské tělo, a dokonce pokračuje ve spalování celého světa. Moje dobroto. Kdyby Ho tehdy policie znala. Víte, co? Teď si to jen představte, to je vše. Snažte se vytvořit svět a pak ho celý spálit, jen aby si vaše mysl zvykla na pomíjivou povahu fyzické existence. Možná je to účel této meditační metody. Abyste nemohli lpět vůbec na ničem, a nemohli se schovat v žádném koutě světa, protože celý svět bude pryč. Co tedy v tu chvíli uděláte? Nezbývá než povznést se nad fyzickou existenci a stát se nadlidskou, nadpřirozenou bytostí. To je jeden ze způsobů, jak nám připomenout neexistenci tohoto světa, abychom se mohli snadněji odpoutat – snadněji – a začít dychtivě praktikovat a posouvat svou mysl dále do duchovní svobody.

Jednou z metod, kterou Buddha doporučoval Svým žákům, je věnovat pozornost nečistým stránkám těla, jako jsou tělesné výměšky, tělesné výkaly a podobné věci. A představit si, že tělo je tvořeno bílými kostmi a plné všech těch odporných a špinavých věcí uvnitř, uvnitř toho špinavého pytle z kůže, A pokud žák medituje touto metodou, brzy se mu znechutí jakákoli fyzická podoba, která se mu objeví před očima, a tak ztratí touhu po ženách či mužích, slávě a postavení atd., atd. A bude schopen zklidnit své bouřlivé chtivé myšlenky, a poté se bude schopen více soustředit na duchovní praktikování. V tomto ohledu si myslím, že meditační metoda číslo dvacet devět je velmi podobná metodě znečištěného těla, kterou Buddha doporučil některým ze Svých žáků. V tom případě byste však měli také vzít na vědomí, že tyto metody jsou pouze pro začátečníky. Pro ty, kteří jsou stále tak připoutáni k pozemským statkům, tak připoutáni ke vnější kráse žen a mužů. V takovém případě by měl o této metodě chvíli rozjímat, nebo alespoň tehdy, když má takové majetnické a chtivé myšlenky na světské fyzické podoby a statky. Dokud si jeho mysl nezvykne zkoncentrovat se na čistotu vnitřku, místo aby se honila za pomíjivými podobami této fyzické existence.

V tom případě tedy nejde o hlavní metodu, kterou bychom měli praktikovat každý den, ale pouze v přechodném období, než se naše mysl očistí. A poté se soustředíme na hlavní metodu, kterou je Metoda Quan Yin (na vnitřní Nebeské Světlo a Zvuk). Nyní, pokud si vzpomínáte, v Surangama Sutře Buddha také požádal všechny Bódhisattvy, aby doporučili Své různé metody, aby si učedníci mohli vybrat a zvolit to, co je pro ně nejlepší. A pak všichni hovořili o víceméně 25 metodách, ale pak každý doporučil, že Quan Yin (meditace na vnitřní Nebeské Světlo & Zvuk) je nejlepší, protože je nejvíce očistná, nejsilnější a nejoriginálnější. Pokud vás ale velmi ruší světské smysly, které jsou uvězněny v našich tělech, a je pro nás velmi těžké jim uniknout, pak byste měli zvážit rozjímání o znečišťující formě těla. Nebo o světě, o celém světě spáleném na popel atd., o metodě na zklidnění vaší mysli, dokud vaše mysl nebude klidná. Pak se můžete lépe soustředit na hlavní Metodu, kterou je Metoda Quan Yin (meditace na vnitřní Nebeský Zvuk).

Měli byste si však také uvědomit, že v dávných dobách lidé měli více času než dnes. Zajímalo by mě proč. V dávných dobách lidé měli méně vymožeností a museli vše dělat ručně. Jak to ale, že měli více času? Zeptejte se své matky, bratra, a otce a babičky, dědečka – oni měli více času než my dnes. Mohli sedět se sousedy a celé odpoledne popíjet čaj, a rozdělat oheň a povídat si. Ale nyní, dnes, už to nemáme. Máme rychlá auta, máme televizi, máme letadla, rychlejší než kdy dřív. Ale čím víc věcí máme, tím méně času nám zbývá. Možná právě proto, že máme všechny ty vymoženosti, tak se za nimi honíme. Musíme pracovat tvrději, abychom tyto rychle se pohybující věci získali. A v dávných dobách je neměli, takže nemuseli pracovat tak tvrdě. Měli právě dost jídla, dvě jídla, tři jídla denně a jen pár kusů oblečení. Nikam nechodili, takže nemuseli předvádět svůj výstřih nebo svůj pas, 125 jako můj. Například. Takže nebyla potřeba drahých šatů, velmi slavných parfémů nebo velmi, velmi propracovaného účesu. A nebyla potřeba ani aut, protože nikam nemuseli jezdit. Možná měli méně touhy, protože nevěděli, co jim může nabídnout další město? Nestarali se. To, co nevěděli, je nezajímalo, netoužili po tom. Není to tak? (Ano.)

Photo Caption: „Božská LÁSKA nemá žádné hranice, lidská mysl omezuje její vnímání!“

Stáhnout fotografii